Galerie ZAJÍMAVOSTI 4. ročník festivalu
Nekonvenční Žižkovký podzim 2000
IMAGE STUDIO
Branická 1319, Praha 4, 147 00 FOTOGRAFICKÉ PRÁCE
PŘEDTISKOVÁ PŘÍPRAVA
VIDEOSLUŽBY
O čem je Nekonvenční
Žižkovský podzim
Od 20. září až do 17. listopadu 2000 probíhá na Žižkově a v části
Vinohrad již čtvrtý ročník dobře známého festivalu Nekonvenční Žižkovský
podzim. Jedná se o 20 různých akcí na 20 různých místech. Každá z akcí
je jedinečná uměleckým provedením i zajímavostí daného prostoru. Právě
rozmanitost míst, kde se akce konají, je silným magnetem pro umělce i návštěvníky.
Umělecký garant a zakladatel festivalu Jiří Hošek je natolik svéráznou
postavičkou, že povídání pouze o něm by zabralo mnoho místa. Před čtyřmi
lety, když se konal první festival, nikdo nevěřil, že se bude tato akce
opakovat.
Uplynuly tři roky a opak je pravdou. Každý rok se festival konal, pokaždé
jiný a přece stejný. Mnoho umělců se vystřídalo při jednotlivých akcích,
sponzoři již podporu poskytují ochotněji, návštěvníci se na jednotlivé
akce těší. Díky spolupráci s médii Pražané znají mnohé zajímavosti
nejen o festivalu, ale už si ho ani nepletou s Pražským podzimem, i když oba
jsou (mimo jiné) o vážné hudbě a na podzim. Všude, kde se festival konal,
zanechal v lidech nesmazatelnou stopu.
Na této stránce máte možnost sledovat aktuální dění prostřednictvím
fotografií a postřehů z jednotlivých akcí (neboť naše firma ve spolupráci
s dalšími zajišťuje zdokumentování tohoto festivalu). Pokud se tohoto skvělého
festivalu chcete zúčastnit, vyberte si z programu akci, která se Vám bude líbit
a rozhodně přijďte. Nenechte si ujít třeba první žižkovskou operu,
varhanní koncert v Památníku na Vítkově, J. Ježka na Jarově, Ragtime na
Žižkovské věži nebo Zlínskou filharmonii B. Martinů.
1. akce: 20. září - Slavnostní zahájení festivalu Restaurant "Hájovna", Ondříčkova 29
V restaurantu "Hájovna" byl 20. září 2000 slavnostně zahájen 4.
ročník festivalu Nekonvenční Žižkovský podzim. Aby byl festival ještě
lepší a populárnější, než v předcházejících ročnících, mu popřáli
astrolog Petr Messany, kazatel Jan Asszonyi a zástupce starosty Tomáš Mikeska,
na housle zahrál skvělý houslový virtuos Ivan Štraus a České hornové
kvarteto. Co nás na všech 20 akcích čeká nám v závěru řekl sám
zakladatel festivalu a umělecký garant Jiří Hošek. Přípitkem popřáli všichni
přítomní hosté zdar celému festivalu. A tím byl festival oficiálně zahájen.
2. akce: 24. září - Fibich ve Fibichově ulici zahrada U Starého židovského hřbitova, Fibichova 2
Přímo pod Žižkovskou věží, v krásné zahradě u Starého židovského hřbitova
se konal zajímavý koncert k poctě skladatele Fibicha. Zaznělo zde několik
jeho skladeb, dále Smetana, Dvořák a Ostrčil a také některé Fibichovy
dvojzpěvy. Počasí nám všem přálo, výkony umělců byly skvělé a diváci
jistě odcházeli s hřejivou vzpomínkou na jedno krásné podzimní nedělní
odpoledne.
3. akce: 27. září - Slavní umělci odpočívají na
Olšanech kostel svatého Rocha, Olšanské náměsí a Olšanské
hřbitovy
Kostel svatého Rocha u Olšanských hřbitovů se stal místem setkání pro
další akci. Na varhany zde zahrál Jiří Hošek a v podání Penquin Quartet
zde zazněly skladby umělců, kteří se stali velikány hudby a ve většině
odpočívají na zdejších Olšanských hřbitovech, kam se konala následná
procházka s vyprávěním o jejich pohnutém životě. Právě tento kostel se
stal místem posledního rozloučení mnoha umělců s tímto světem. Při nádherném
západu podzimního slunce lidé odcházeli z této zajímavé procházky se
sluncem v duši.
4. akce: 30. září - Dáma z pavlače prodejna Svět spánku, Bořivojova 13
Ze zcela jiného soudku byla "Dáma z pavlače" v prodejně Svět spánku.
Zde nás známá herečka Libuše Švormová mile překvapila škálou mnoha různých
postaviček, která se vyskytovaly v soudničkách ze Starého Žižkova třicátých
let dvacáteho století. Vše doprovodila živá hudba v podání stylově oblečených
umělců Marty Balejové a Jiřího Hoška a reprodukovaná hudba z různých
období, od různých umělců a interpretů.
5. akce: 1. října - Arcotel Teatrino zahajuje na Žižkově Arcotel Teatrino, Bořivojova 53
V tomto nádherně zrekonstruovaném objektu (dříve to býval Národní dům
na Žižkově) je nyní hotel, ale už jeho název - Teatrino - ho předurčuje
ke konání podobných akcí, jakou zažili tohoto dne jeho návštěvníci. V
roce 30. výročí založení orchestru Virtuosi Pragenses a současně 10. výročí
úmrtí jeho zakladatele a houslového virtuosa Libora Hlaváčka se orchestr představil
na tomto festivalu a mnozí z diváků byli fascinováni podáním jednotlivých
skladeb. Krásná hudba v krásném prostoru - to byl Arcotel Teatrino a
Virtuosi Pragenses.
6. akce: 3. října - Duchovní hudba milénia kostel svatého Prokopa, Sladkovského náměstí
Kostel svatého Prokopa, který byl postaven před více než sto lety, oslavil
nadcházející příchod milénia tak, jak se na kostel takového významu sluší
a patří - duchovní hudbou. V krásném novogotickém trojlodním prostoru,
zvenčí i zevnitř úžasně nasvíceném, nás oslovila hudba od mistrů Janáčka,
Bacha, Händla a Francka. Když přítmím kostela s nasvíceným oltářem zněly
velebné tóny varhan spolu s krásným přednesem sólistů, stal se zážitek
opravdu uměleckým a duchovním požitkem.
7. akce: 5. října - Večer s vůní Orientu krizové centrum RIAPS, Chelčického 43
Krizové centrum RIAPS se stalo dalším hostitelem pořadu festivalu nazvaného
"Večer s vůní Orientu". Vlastislav Matoušek spolu s Kateřinou Horákovou
nás zasvětili do historie vzniku hry na bambusovou flétnu šakuhači a
skladby pro tuto flétnu tradované školou Myóan při chrámu "Světla a
temnoty" v Kjótu. O tom, že o tyto přednášky se lidé zajímají, svědčí
i nečekaně velká návštěvnost. Kromě klasických skladeb této školy zde
zazněly i písně na starojaponské texty nazvané "Kaligrafie pro hlas a
bambus" od Vlastislava Matouška. On je také přímým žákem učitele v
Japonsku.
8. akce: 10. října - Rak nejen ve znamení Raka Hudební škola Hl. města Prahy - nový komorní sál,
Komenského náměstí 9
Kytarový virtuos, skvělý skladatel a improvizátor Štěpán Rak přicestoval
o den dříve z Norska, aby se mohl zúčastnit slavnostního otevření nového
koncertního sálu v této škole, kdy tento koncert pro mistra a jeho kytaru
byl opravdu prvním, který zde zazněl. Nálada zde byla výborná, Štěpán
Rak nám předvedl to, co se snad dá nazvat pouze kouzly na kytaru. Všechni
lidé, co se zúčastnili, procítili skvělý večer, kdy je hudba hladila i dráždila.
Po mohutném potlesku, kdy si publikum vyžádalo přídavek, předvedl mistr
neuvěřitelnou věc: Štěpán Rak hrál na kytaru pouze jedinou rukou! A
naprosto skvěle! Oceněním tohoto výkonu byl dlouhotrvající potlesk a mnoho
diváků, kteří žádali autogram u šatny.
Poté se umělci sešli se svými přáteli ve školní vinárně a u pohárku
dobrého vína se již spřádaly plány na příští ročník festivalu. Ačkoliv
několik překvapení bylo již prozrazeno, my vám je neřekneme. Nechte se překvapit
za rok, co si na nás pan Hošek vymyslel a připravil.
9. akce: 12. října - Ota Pavel a Johann Sebastian Bach Betlémská kaple CČE, Prokopova 4
Když jdete Prokopovou ulicí, tak si ani nevšimnete, že ve dvoře jednoho z
domů je unikátní kaple - jako jediná v Evropě byla postavena v kubistickém
slohu. A v tomto unikátním prostoru se konala další zajímavá
akce - spojení spisovatele Oty Pavla se skladatelem Bachem.
W. Golonka nám na varhany zahrál úvodní skladbu, po které recitátor M. Kovářík
přednesl nádhernou báseň od Josefa Hory. A pak se již střídala skladba od
J. S. Bacha s přednesem z díla Oty Pavla. Na samý závěr
tohoto zajímavého koncertu zazněla skladba od Ference Liszta - Preludium a
fuga na téma B-A-C-H. Tuto neobyčejně složitou a náročnou skladbu, kterou
Liszt složil jako poctu skvělému varhaníkovi Bachovi, umí na varhany zahrát
pouze opravdoví mistři - a že jím bezesporu je i Waclaw Golonka, prokázal
provedením této skladby právě v žikovské Betlémské kapli.
10. akce: 17. října - Johann Sebastian Bach na Žižkovské
radnici Žižkovská radnice - obřadní síň, Havlíčkovo náměstí
9
Obřadní síň zažila již mnoho svateb, vítání občánků a dalších akcí,
na radnici obvyklých. Ale dílo J. S. Bacha v podání dvou umělců - Hany
Kimelové (cembalo) a Jiřího Hoška (violoncello) znělo zšeřelou síní
- která je sama od sebe nádherná - úžasně krásně. Však také publikum
ocenilo dlouhým potleskem tyto výkony.
Po přestávce nám pan Hošek zahrál obtížnou sólovou skladbu pro
violoncello - Suitu č. 6 D dur (BWV 1012). Zahrál možná není správný výraz,
on tu skladbu spíše procítil a prožil. A jeho prožitek se přenesl na všechny
přítomné diváky. Tento večer byl již desátým v řadě - tím jsme tedy
vstoupili do druhé části festivalu - a byl to zrovna J. S. Bach, kdo nás do
ní krásným způsobem převedl.
11. akce: 19. října - Jan Kubelík Jubileum Hudební škola Hl. města Prahy - nový komorní sál,
Komenského náměstí 9
Již po druhé jsme se sešli v Hudební škole, tentokrát ale v komorním sále
v přízemí. Zde nám bratři Vilímcové přehráli zajímavé skladby různých
autorů, aby po přestávce zahráli známé Kubelíkovy skladby. Jako poslední
zazněla slavná Kubelíkova úprava Paganiniho koncertu pro housle č. 1 D dur
op. 6.
Zajímavostí tohoto koncertního vystoupení bylo, že oba mistři svých nástrojů
mají ještě jinou vazbu na Kubelíka: houslista Miroslav Vilímec je předseda
Společnosti Jana Kubelíka a člen České filharmonie, klavírista Vladislav
Vilímec je současný místostarosta města Kdyně, kde se narodil Karel Weber,
učitel Jana Kubelíka. Díky úsilí V. Vilímce byl jeho hrob znovu objeven a
byl mu zhotoven náhrobek, který odpovídá jeho významu.
12. akce: 21. října - Žižkovský případ rady Vacátka hotel Ariston - společenský sál, Seifertova 36
Hotel Tichý, Žižkov, někdy kolem roku 1930: zde se konal kasařský sjezd,
kde se "elita" galérky radila, jak obelstít, okrást a zesměšnit
muže zákona na policejním kongresu v Paříži, kde se tenkrát radili, jak
snížit "konání činů pobuřujících, jako stejně hanebných či zákeřných".
Hotel Ariston (dříve Tichý), rok 2000: ve stejném sále kde se konal kasařský
sjezd, se nyní konalo představení divadelního souboru "Řešeto",
který zde odehrál příběh řezníka Flaksy, který o zkrvavenou zástěru přišel
a jak slavná policie svým uměním a ostrovtipem odhalila, že se vražda
nestala a jak to všechno bylo doopravdy.
A tak jsme zase v rámci festivalu viděli, že nemožné se skutkem stalo. Během
pouhých 6-ti týdnů byla nastudována tato hra, jedinečná tím, že její
premiéra byla současně i derniérou. A perlička na konec: na jednom pódiu
se mohli setkat Jiří Hošek, kpt. Petr Touš - ředitel obvodního oddělení
Policie ČR - Praha 3, policejní rada Vacátko z mordparty a kasař Řetěz
ze žižkovské galérky.
A jak poznamenal Jiří Hošek v zákulisí: "Improvizace v jazzové hudbě
je běžná dovednost, ve vážné hudbě se využívá pouze tehdy, když
spadne řemen" a Petr Šplíchal dodal: "Ovšem v ochotnickém představení
je na denním pořádku." Což vyjádřilo motto a hlavně pojetí představení.
13. akce: 21. října - Romantic cello recital hotel Atrium na Žižkově, Čajkovského 12
V bývalám kostele - nyní koncertní síni Atrium - se konal recital Jiřího
Hoška - romantické cello. Za doprovodu Věry Langerové zahrál skladby od
slavných autorů L. Boccheriniho, F. Schuberta, P. I. Čajkovského, J.
Brahmse a B. Martinů. Po dlouhotrvajícím aplausu přidali oba umělci ještě
několik krátkých skladeb od Davida Poppera. Zajímavostí k tomuto autorovi
je to, že před třemi roky byl panem Hoškem v rámci festivalu objeven hrob
jeho rodičů a před rokem byla za příspěvku sponzorů obnovena náhrobní
deska na tomto hrobě.
14. akce: 28. října - Varhanní koncert v Památníku
na Vítkově k státnímu svátku ČR Památník na Vítkově
Památník na Vítkově byl po dlouhou dobu degradován na mauzoleum komunistických
pohlavárů a po sametové revoluci byl pozapomenut. Jeho bývalou slávu, kdy měl
sloužit jako síň slávy legionářů, pohřbilo 40 let totality, aby dnes,
jako bájný Fénix z popela, znovu vyvstal v celé své kráse a rozlehlosti.
Zde, ve velké koncertní síni, se konal další koncert. A byl nádherný, i přes
některé technické nedostatky varhan. Koncert také v přímém přenosu přenášel
Český rozhlas - Vltava. Když se tóny varhan nesly tímto obrovským
prostorem s vysokým stropem a dvěma galeriemi nad sebou, pak teprve si člověk
uvědomí, kolik úsilí a práce stálo navrhnouta vybudovat tento památník.
Při odchodu z koncertu se návštěvníkům naskytl nádherný pohled na zšeřelou,
rozsvícenou Prahu a mohli vychutnat podvečerní náladu. A ještě týž den
se ve 21 hodin konala na Vítkově další akce: ohňostroj. A čím byl zajímavý?
Konal se totiž současně na třech pražských vršcích: Vyšehradě, Petříně
a Vítkově a ještě byl střílen synchronně. Krásné ukončení státního
svátku.
15. akce: 31. října - Zjasněný podzim - literatura v
hudbě Kaple Bratrské jednoty Baptistů, Vinohradská 68
Na náměstí Jiřího z Poděbrad je kostel Nejsvětějšího srdce Páně - to
asi ví většina lidí. Ale že se za průčelím domu číslo popisné 68 skrývá
ve dvoře umístěná kaple (z roku 1915, která byla otevřena k 500. výročí
upálení Mistra Jana Husa), nevěděli ani někteří radní - jak by to tedy
mohl tušit běžný občan Žižkova? A zde, v nádherném prostoru, kde se může
sejít až 500 lidí, se konalo další zastavení. Zde nám hudební těleso
"Variace" zahrálo skladby od J. K. Vaňhala, B. Martinů, V. Ulmanna,
W. A. Mozarta a A. Schönberga. Mezi jednotlivými skladbami nám Jana
Štěpánková (v deníku "Metro" uvedená jako Jana Štefánková) nádherně
přednesla básně a povídky od Jaroslava Seiferta a ještě po skončení
koncertu podepisovala v předsálí svou právě vydanou kuchařku. A věřte,
že o ni byl velký zájem, stejně jako o tento koncert.
16. akce: 3. listopadu - Jaroslav Ježek a V&W na
Jarově Auto Jarov, s.r.o., Osiková 2
Auto Jarov bylo dalším místem konání koncertu - tentokrát jazzového zaměření.
Jaroslav Ježek, Jiří Voskovec a Jan Werich byli dnes těmi, kteří byli v
centru pozornosti. Jiří Hošek tentokrát našel mnoho spojení - jsme hned
vedle automobilů - každý si vzpomene na hru "Pudr a benzín", auta
zde vystavená mají krásně naleštěné plechy - stejně jako nástroje
jazzmanů z kapely "Dixieland Planá", přímo V+W jsou v logu auta,
které zde taky prodávají (Volkswagen), koncert se konal třetího - oni byli
také tři slavní, a 1.11 by Jan Werich oslavil své 95. narozeniny. A aby toho
nebylo tak málo, tak se v hledišti nacházel jeden z místostarostů Prahy 3
Vladimír Holzknecht - dle zjištění pana Hoška je v přímé rodové
souvislosti s Václavem Holzknechtem - slavným hudebním vědcem, ředitelem
pražské konzervatoře, který byl velkým Ježkologem a specialistou na
historii Osvobozeného divadla.
Zazněly zde skladby slavných autorů D. Ellingtona A. Bilka, A. V. Ragse,
N. Rocca, S. Chaplina, R. Charlese a dalších. Otakar Brousek ml. a Dalibor
Gondík nám zahráli slavné předscény (forbíny) - hlavně ze hry
"Golem", ve které oba účinkují v divadle ABC. Kromě jejich hereckého
projevu jsme mohli posoudit i jejich pěvecké umění, a samozřejmě i
dovednosti Dixielandu Planá, který se zúčastnil i mnoha soutěží v zahraničí.
O přestávce si mohli návštevníci koncertu v předpremiéře prohlédnout
novou Fabii Combi, která bude oficiálně představena až 17. listopadu (tedy
v den, kdy 4. ročník festivalu Nekonvenční Žižkovský podzim končí)
a mnohé provozy, kterých je pouze několik v republice. Za odborného a
fundovaného výkladu přestávka uplynula a pokračovalo se dál. Při krásných
skladbách J. Ježka se oběma umělcům poprvé v životě dostalo
doprovodu "hrajícího docenta" - Jiřího Hoška. Závěrečnou píseň
"Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní" si spolu s umělci
zazpívali i diváci. Po mohutném potlesku se návštevníci rozcházeli
do svých domovů a mnozí si docela potichu pobrukovali známé melodie, které
zde slyšeli.
17. akce: 7. listopadu - Ragtime na věži Žižkovská věž, Mahlerovy sady 1
Na Žižkovské věži, v restauraci ve výšce 66 metrů se již tradičně
konají koncerty. Nyní to byl pořad, který měl v podtitulu "Dolů po řece
Missouri" A zněly zde skladby od známých světových autorů v podání
Scot Joplin's Ragtime string Quartet. Zajímavostí tohoto večera bylo, že se
děj konal ve dvou salóncích současně - v rudém se nejdříve hrálo zatímco
v modrém se večeřelo. Později se situace obrátila, kvartet přešel do modrého
salonku, kde zahrál totéž a pak si ještě dal smyčcový kvintet od
Boccheriniho s Jiřím Hoškem jako hostem. Celým večerem provázel Jaromír Tůma
a pan Hošek při jednom rozhovoru prozradil pár tajemství příštího ročníku,
ale protože to jsou tajemství, tak je nesmíme prozradit. Mnoho návštevníků
zavítalo na vyhlídkovou plošinu ve výšce 93 metrů nad Prahou. Jak krásně
věž vypadá v noci nebo noční pohled z vyhlídkové terasy máte možnost
vidět na prvních fotografiích.
18. akce: 9. listopadu - Svatopluk Beneš Modlitebna sboru Církve bratrské, Koněvova 24
V modlitebně Církve bratrské se konalo setkání s panem Svatoplukem Benešem,
který zde měl hovořit o svých hereckých začátcích a další kariéře.
Po mohutném potlesku na uvítanou řekl: "Já Vám strašně moc děkuji
za to uvítání a sám jsem velice rád, že to nic nezhatilo a že jsem mohl
dostát slovu, abych se sem dnes dostavil." Pak usedl a zaposlouchal se do
nádherné hudby od F. X. Thuriho, G. F. Händela a A. Corelliho. Poté pan Hošek
sdělil dnešní magiku: 3 x SB - Sebastian Bach, Svatopluk Beneš, Sbor církve
bratrské a pak požádal pana Beneše o vzpomínky na jeho hereckou kariéru. A
pan Beneš se s radostí a chutí rozpovídal a diváci doslova hltali každé
jeho slovo. Když došlo k výpadku jména, tak publikum rádo a správně napovědělo.
Dokonce i o přestávce, která následovala, měl pan Beneš mnoho práce - věnovat
několik autogramů svým příznivcům a popovídat si s nimi.
Po přestávce zazněl J. S. Bach a pak již zase pan Beneš odpovídal na
dotazy z publika. Tam také seděl muž, který podal svědectví o panu Benešovi
zase z druhé strany - byl totiž kameramanem ve filmu "Tomáš
Garrigue Masaryk". Dotazů bylo mnoho, ale pan Beneš je bravurně zvládnul.
A když posluchači pozdě v noci odcházeli domů, tak měli o nádherný zážitek
více.
19. akce: 13. listopadu - Opera "Žižkovské dvojzpěvy" Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, Štítného 5
V Žižkovském divadle Járy Cimrmana se konala předposlední akce Nekonvenčního
Žižkovského podzimu - opera Žižkovské dvojzpěvy. Jak poznamenal místostarosta
Prahy 3 pan Mikeska: "Když jsem před dvěma lety vyhlásil z balkonu žižkovské
radnice samostatnou republiku Žižkov, naplnění se moc nedařilo neboť chyběla
opera. A jsem moc rád, že dnes má Žižkov svou operu a tak konečně dochází
k naplnění té samostatnosti. A proč dvojzpěvy? Protože byla také vyhlášena
koloniální správa nad Vinohrady, kterým se to samozřejmě nelíbilo, takže
dnes jeden zpěv bude za Vinohrady a druhý za Žižkov." Pak krátce hovořil
Otomar Kvěch a po něm autor hudby Šimon Voseček zvaný panem Hoškem
"místní Ludvík". Otomar Kvěch popřál autorovi, aby se tyto tři
aktovky hrály 28. října místo Libuše. Následně, než se účinkující připravili,
zahrál David Šroubek J. S. Bacha a spolu s Rimmou Kotmelovou J. Haydna.
Potom studenti Pražské konzervatoře zahráli tři aktovky podle povídek Fr.
Němce, které do podoby opery přetvořili autoři Š. Voseček - J. Panenka v
režii R. Szymikové a dirigentskou taktovkou R. Jindry. To, co studenti předvedli,
bylo spojení toho nejlepšího, co uměli: zpěvu, pohybu, vtipu a chuti hrát
ze srdce. Na konci představení diváci vše ocenili mohutným aplausem, a autoři
představili také své profesory, kteří jim pomáhali s nastudováním, na
které měli necelé 2 měsíce, a samozřejmě i Instrumentální soubor
Pražské konzervatoře. Následnou atmosféru zákulisí a mnohé gratulace všem
zúčastěným jsem pro Vás zachytil pouze já a tak Vám zde nabízím
i několik těchto záběrů.
20. akce: 17. listopadu - "Anglická symfonie" Nová budova VŠE, náměstí Winstona Churchila
V aule VŠE se dne 17. listopadu 2000 uzavřel cyklus 20 koncertů na 20 místech
Žižkova - 4. ročník Nekonvenčního Žižkovského podzimu. Po hymnách - české
a britské - nám rektorka školy připomněla, že se tento koncert koná
ve stejný den, kdy před 11 lety vypukla sametová revoluce a 1 rok po
slavnostním odhalení pomníku W. Churchila na náměstí před VŠE. Pak
se pan Hošek s posluchači rozloučil, poděkoval těm, kteří pomáhali s
organizací, uvítal zde vzácného hosta - profesora Miroslava Sádla - jehož
byl žákem - a pozval všechny na příští ročník. Místostarosta Mikeska
poděkoval panu Hoškovi, uvítal hosty z britské ambasády a zahájil koncert.
V první části večera zazněl koncert H mol pro violoncello a orchestr od A.
Dvořáka v podání pana Hoška a Zlínské filharmonie Bohuslava Martinů,
jako přídavek zahráli umělci skladbu D. Poppera "Tanec Elfů",
kterou v provedení violoncella a filharmonie slyšel zatím málokdo. Po přestávce
zazněla Symfonie č. 8 "Anglická". Po skončení koncertu následovalo
mnoho nástupů a gratulací. Když si umělci uklidili nástroje, následovala
recepce pro pozvané, na které paní rektorka, dirigent Koutník, místostarosta
Mikeska, pan Hošek a mnozí další popřáli zdar dalšímu ročníku, jehož
přípravy jsou již v plném proudu. Pak si hloučky lidí sdělovaly své
dojmy, pocity a přání, a posléze se lidé pomalu rozcházeli velmi
spokojeni domů, jistě se už těší na další ročník.
